Průmyslové muzeum

Průmyslové muzeum je samostatnou organizační složkou NTM, která vznikla v únoru 2012 spojením pěti sbírkových oddělení: hornictví a hutnictví, strojírenství, chemie, techniky v domácnosti a textilního průmyslu a oddělení exaktních věd. Správu každého oddělení zajištuje jeden až dva odborní kurátoři a PM připravuje realizaci a náplň tří nových expozic NTM – expozice metalurgie, hornictví a měření času.

Průmyslové muzeum (PM) je samostatnou organizační složkou NTM, která vznikla v únoru 2012 spojením pěti sbírkových oddělení: hornictví a hutnictví, strojírenství, chemie, techniky v domácnosti a textilního průmyslu.

Správu každého oddělení zajištuje jeden až dva odborní kurátoři a odbor Průmyslové muzeum NTM své sbírky v současné době prezentuje svým návštěvníkům v pěti stálých expozicích -  Hornictví, Hutnictví, Technika v domácnosti, Měření času a Chemie.

Hornictví a hutnictví

V roce 1910, dva roky po založení Technického muzea pro Království české (dnešní NTM), byly vytvořeny základní odborné sbírkové skupiny tohoto muzea, mezi nimi i hornicko- hutnická, s programem vybudovat základní sbírku, dokumetující současný stav a historii báňského oboru a hutnictví.

První hornická expozice o rozloze 230 m² byla otevřena veřejnosti už v roce 1912 ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech, kde tehdy pražské technické muzeum sídlilo. Část hornické expozice vykazovala na svoji dobu neobvyklé provedení imitující důlní pracoviště a měla u veřejnosti velký ohlas. Expozice hutnického oboru byla otevřena v roce 1913 na skromnější ploše 88 m².

V roce 1941 se muzeum muselo vystěhovat ze Schwarzenvberského paláce a sbírky muzea včetně hornických a hutnických byly přestěhovány do karlínské Invalidovny a zde v rámci omezených prostorových možností vystaveny. Teprve po roce 1945 se mohlo muzeum přesunout do své nové budovy v Praze 7 na Letné, kde byla v roce 1952 zpřístupněna hornická expozice - maketa uhelného a o rok později rudného dolu s prohlídkovou trasou o délce více než 500 m, vedenou dobývkami a důlními chodbami. Expozice dějin hutnictví se zaměřením na vývoj železářství byla otevřena až v roce 1960.

V roce 1964 byla původní hornicko-hutnická skupina muzea rozdělena na dva samostatné útvary, které začaly samostatně organizovat vědní činnost ve svém oboru. Tehdy byly položeny základy dlouholeté tradice seminářů k dějinám hornictví i hutnictví. Obě oddělení prezentovala své sbírky řadou úspěšných putovních výstav u nás i v zahraničí. V roce 1998 se opět navázalo na původní oborové uspořádání a obě oddělení byla v rámci organizačních změn v NTM spojena do jediného útvaru s názvem oddělení hornictví a hutnictví.

Zlomovým rokem pro celé NTM se stal rok 2002, kdy srpnová povodeň zaplavila mimo jiné i hutnické sbírky uložené v depozitáři karlínské Invalidovny. Ušetřena zůstala naštěstí sbírka umělecké litiny uložená ve vyšším patře tohoto objektu a hornické sbírky v mimopražském depozitáři v Čelákovicích. Pro oddělení hornictví a hutnictví to znamenalo nejen přesun zasažených i nezasažených sbírek z Invalidovny, ale i starost o jejich nové umístění a restaurování.

V rámci rekonstrukce hlavní budovy muzea zahájené v roce 2006 byla demontována stálá expozice Dějiny železa a vyjma uhelného a rudného dolu i expozice hornictví. Nové expozice hornictví a hutnictví byly dokončeny a pro veřejnost otevřeny v roce 2013.

Expozice hutnictví je v historickém pořadí již pátá prezentující hutnickou sbírku NTM. V její hlavní části je v pěti oddílech představen technický a historický vývoj hutnictví. Součástí této instalace je časová osa s nejdůležitějšími mezníky dějin hutnictví procházející po celé délce expozice. V expozici je vystaveno více než 280 sbírkových předmětů, z nichž některé byly zapůjčeny. V expozici se také nachází interaktivní zábava nejen pro mládež. Jedná se o počítačovou hru s cílem vytavit železo ve vysoké peci, kvíz s potěžkáváním koulí z různých materiálů nebo fotografování v hutnickém oděvu.

Expozice hornictví představuje chronologický průřez historií těžby nerostných surovin od paleolitu až po současnost. Soudobou báňskou techniku prezentují výrobky darované od českých výrobců a fotografie z našich dolů. Báňská technika, dobývací metody a další specifika hornictví jsou vysvětlovány pomocí multimediálních prezentací na LCD monitorech. Složitá schémata dobývacích metod a komplikovanou důlní techniku objasňují 3D animace. Na expozici integrálně navazuje maketa rudného a uhelného dolu, která prezentuje především techniku z 50. let 20. století, ale i některé exponáty z počátku 20. stol.

Strojírenství a chemie

Dnešní oddělení strojírenství a chemie se vyvinulo z původní sbírkové skupiny strojnictví, která vznikla současně se založením muzejního spolku v roce 1908 a soustřeďovala veškeré výrobky strojírenského charakteru – tedy i takové, které dnes představují základ sbírek oddělení dopravy, metalurgie nebo železničního muzea.

V době otevření muzea pro veřejnost v roce 1910 měly v tehdejším Spolku Technického muzea skupina strojnictví a skupina textilnictví nejvíce členů a také počtem exponátů patřily k největším. V čele těchto sbírkových skupin stáli významní odborníci z průmyslu a vysokých škol (prof. Ing. A .Živna, B. Šlechta). Již v období před I. světovou válkou se podařilo získat do sbírek mnoho cenných technických památek, například Hillerův parní stroj nebo Marcusův spalovací motor. Rozvíjela se také činnost výstavní a meziválečné období přineslo nárůst počtu sbírkových předmětů.

Válečná léta znamenala útlum muzejní činnosti. Sbírky musely být přestěhovány do karlínské Invalidovny a rozestavěná budova na Letné byla protektorátní správou zabavena. Přes tyto obtíže se v roce 1942 zahájila činnost pro veřejnost a bylo dosaženo některých zajímavých akvizic, například získání parního stroje, který poháněl elektrárnu Národního divadla.

Organizační uspořádání muzea se od počátku 50. let do současnosti několikrát změnilo, což mělo dopad i na obory strojírenství. V roce 1954 vzniklo nové oddělení lehkého průmyslu, sloučené roku 1963 s oddělením strojírenství a textilní výroby. O dva roky později (1965) se otevřela pro veřejnost expozice "Čas“, významně přebudována a doplněna v roce 1983 o elektronické přístroje sloužila návštěvníkům NTM až do podzimu 2006, kdy bylo muzeum kvůli rekonstrukci uzavřeno. Od roku 2012 je návštěvníkům přístupna nová modernizovaná stálá expozice Měření času.

V roce 1974 vzniklo samostatné oddělení spotřebního průmyslu se sbírkovými fondy polygrafie, textilu a techniky v domácnosti. Roku 1977 byl na pozemku nedaleko hlavní budovy otevřena expozice "Hnací stroje", o čtyři roky později reinstalována v nově upravených prostorech. V současné době je převážná část sbírky strojírenství uložena v depozitářích NTM, avšak několik vybraných kusů je vystaveno v rámci jiných stálých expozic. Stálá expozice hnacích strojů (motorů a parních strojů) je plánována v rámci projektu Muzea železnice a elektrotechniky, které bude veřejnosti zpřístupněna v roce 2028 v prostorách bývalých dílen Masarykova nádraží.