NÁVRAT LETCŮ DO PRAHY (SRPEN 1945)
V britském Královském letectvu sloužilo kolem 2400 Čechoslováků během druhé světové války, 531 z nich zahynulo. Do vlasti se vraceli postupně od konce války v Evropě 8. května 1945. Československé stíhací křídlo bylo slavnostně uvítáno na letišti Praha-Ruzyně 13. srpna 1945. Do vlasti přilétlo toho dne 54 stíhačů. Do exilu odcházeli již krátce po okupaci země v březnu 1939. Různými, mnohdy i strastiplnými, cestami.
Od okupace Československa 15. března 1939 nacistickým Německem uplynulo nějakých šest a půl let, než se do vlasti mohli vrátit českoslovenští letci z Velké Británie. Bojovali za svobodu v československých stíhacích perutích 310., 312. a 313., bombardovací peruti 311., noční stíhací peruti 68., operačně-výcvikové letce 1429 (No 1429 Czechoslovak Operation Training Flight) a dalších útvarech britského Královského letectva. Trochu pozapomenuti zůstávají příslušníci pozemního personálu, o nichž se tolik nepíše ani nehovoří, přestože si to zaslouží bez jakýchkoliv pochyb.
Jako první přiletěl velitel Československého stíhacího křídla Jaroslav Hlaďo. Jeho osobní letadlo Supermarine Spitfire Mk.IX s kódovými znaky HL si prohlédli na ruzyňském letišti ministr národní obrany armádní generál Ludvík Svoboda v doprovodu velitele československého letectva ve Velké Británii divizního generála Karla Janouška. Jejich přítomnost zaznamenal na filmový pás Karel Lamač, oblíbený režisér veseloher z meziválečného Československa, které si nacházejí své diváky dodnes. Lamač působil v československém vojsku ve Velké Británii a je autorem hned několika dokumentárních a hraných filmů z doby světového konfliktu. Nejznámější z nich je jeho protinacistická satira Švejk bourá Německo, kterou natočil v roce 1943.
Slavnostní přehlídku československých stíhačů vedl osobně v čele československé generality divizní generál Bohumil Boček. Boček zastával funkci náčelníka Hlavního štábu československé branné moci. Slavnosti se zúčastnila řada československých vysokých důstojníků, kteří bojovali proti nacismu. Mezi jinými divizní generál Alois Vicherek, československý vojenský a letecký přidělenec ve Velké Británii plukovník Josef Kalla, divizní generál Karel Janoušek nebo brigádní generál Mikuláš Ferjenčík.
Všechny stíhačky typu Spitfire, které přistály na ruzyňském letišti, patřily k verzi LF Mk. IXE. Stíhací letadla typu Spitfire proslavilo eliptické křídlo, ale tato verze měla useknutá křídla a byla přizpůsobena operacím v nižších letových hladinách (low-flying), čímž se odlišovala od většiny letadel tohoto typu. Jedno ze stíhaček Spitfire která přistála v Ruzyni, je vystavena v Dopravní zdejšího muzea.
Slavnosti na letišti přihlíželi příbuzní letců a řada civilistů. Mezi nimi se nacházeli také vojáci Rudé armády. Když se moci v Československu po únoru 1948 chopili komunisté s pomocí Sovětského svazu, většina bývalých československých letců britského Královského letectva byla pronásledována, mučena a vězněna. Z pohledu komunistů bojovali za svobodu na nesprávné straně. Tak skončili mnozí hrdinové!