Vladimír Franz ve svých převážně velkoformátových obrazech (až 2×3 metry) sociálně-kritického cyklu mnohdy groteskní formou pojmenovává některé jevy, které přináší život dnešních lidí, zbavených vlastní identity, a to s ohledem na přesahy do evropské tradice. Autor se domnívá, že úkolem umění dnes je znovunalezení komunikačního kódu, jehož prostřednictvím tvůrce jakožto „homo politicus“ promlouvá. Výstavu doplňují velkoformátové akvarely, v nichž autor prostřednictvím dotýkaných barevných pigmentů mapuje vztah člověka a přírody. Hledání vlastní identity ve zkažené společnosti – to jsou palčivá témata převážné části děl.
Angažovanost, nelhostejnost k tomu, co vadí a co se příčí, je v díle Vladimíra Franze dominantní. Vladimír Franz komentuje kýče, ironizuje, satirizuje a přitom vlastně křičí. Nesmiřuje se. Humor a ironie jsou kontrapunktem k hlupství doby a jsou tradičním katalyzátorem českého prostředí.
K výstavě byl vydán stejnojmenný katalog, který lze zakoupit v prodejně IKC. Slavnostní vernisáž proběhne ve středu 7. října 2009 v 18 hodin v prostorách IKC Nostický palác (Ministerstvo kultury ČR, Maltézské náměstí 1, Praha 1).
Výstava je otevřena od pondělí do pátku od 9 do 17 hodin, vstup volný.
Vladimír Franz
nar. 25. 5. 1959, Praha
Již během svých studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (1978–1982) studoval soukromě skladbu u Miroslava Raichla a Vladimíra Sommera, malbu u Karla Součka a Andreje Bělocvetova, dějiny umění u Jaromíra Homolky a dějiny hudby u Jaromíra Kincla. V letech 1981–1984 byl spoluzakladatelem, scénografem, výtvarníkem a skladatelem autorského divadla Kytka.
V současné době působí jako pedagog Divadelní fakulty AMU, kde již mnoho let vede Kabinet scénické hudby, přednáší rovněž na Filmové fakultě AMU. V letech 1996–2000 stál v čele akademického senátu AMU. Jako pedagog působil i na brněnské FAVU. Je sedminásobným držitelem ceny Alfreda Radoka (1998, 2000, 2002, 2004–2007) a Ceny Divadelních novin (2002).
V září 2004 vydalo nakladatelství Orpheus knihu Petra Kurky Vladimír Franz: Rozhovory.
Autor: Alice Třísková