Konference se účastnilo více jak 80 účastníků ze všech koutů světa a zaznělo na ní na 30 příspěvků. Referáty se věnovaly nejnovějším poznatkům o širších vědeckých, kulturních a společenských podmínkách vzniku Keplerových zákonů a o vlivu této etapy na další rozvoj vědeckého a filozofického myšlení. Potvrdilo se mimo jiné, jaký význam pro budoucí vývoj nejen astronomie, ale i kosmonautiky, matematiky, mechaniky nebo například i geodézie a dalších vědních disciplín, tyto zákony mají. Principy, které Kepler stanovil na začátku 17. století, se netýkaly jen planet samotných, ale jak se ukázalo ve 20. a 21. století, stejným zákonitostem podléhají i umělé družice Země. Konference pomohla poodkrýt dosud málo známe vztahy mezi Keplerem, Galileem a Tychonem Brahe. Řada příspěvků barvitě vykreslila atmosféru rudolfínské Prahy, k níž přispěl i významný český vědec té doby Tadeáš Hájek z Hájku.
Vedle významných českých vědců, jakými jsou např. Jiří Grygar (Fyzikální ústav Akademie věd), Martin Šolc (Astronomický ústav Univerzity Karlovy) a nebo Petr Hadrava (Astronomický ústav AV ČR), zazněly i příspěvky mezinárodních vědeckých kapacit, jako jsou A. E. L. Davis z londýnské Imperial College, Suzanne Débarbat z pařížské Observatoře nebo Terry Mahoney z Astrofyzikálního ústavu Kanárských ostrovů.
U příležitosti konference bylo vydáno multimediální CD obsahující digitalizované Keplerovy stěžejní latinsky psané vědecké spisy „Disertatio cum Nuncio Sidereo…“ a zejména spis „Astronomia Nova Aitiologetos…, jenž byl i hlavním light motivem celé konference. Vysoce kvalitní digitalizace Keplerovy práce, jejíž pořízení bylo iniciováno NTM, vtiskla knize nový život a je pro badatele výrazným usnadněním studia Keplerova zásadního díla.
Účastníkům byla prezentována i nová podoba expozice astronomie v NTM, na jejímž vzniku se usilovně pracuje. Expozice bude novými prezentačními prvky za pomoci vzácných a unikátních historických astronomických přístrojů prezentovat historii astronomie, vědního oboru, který velkou měrou ovlivnili i v českých zemích působící vědci.
Součástí programu konference byla prohlídka zámku v Benátkách nad Jizerou, místa působení Tychona Brahe, zájezd do rakouského Lince po stopách Keplerových a procházka Prahou astronomickou. Účastníci konference odjížděli z Prahy nadšeni.
V letech 1600–1609 v Praze Kepler pracoval na svém stěžejním díle Astronomia Nova. Koncem roku 1608 císař poskytl poslední finanční podporu, na jaře roku 1609 Keplerův spis vyšel a byl připraven k distribuci na frankfurtském jarním knižním veletrhu. Publikace obsahovala odvození a formulaci prvých dvou zákonů o pohybu těles ve Sluneční soustavě. Stěžejní myšlenka o eliptickém tvaru dráhy nebeských těles je obecně sdíleným faktem dodnes. Národní technické muzeum v Praze se s vědomím závažnosti tohoto dějinného podnětu rozhodlo ve spolupráci s Českou astronomickou společností ČR, Společností pro dějiny věd a techniky ČR a dalšími subjekty využít genia loci k uspořádání mezinárodní konference Keplerův odkaz v kosmickém věku.
 |
| Jiří Grygar, předseda organizačního výboru konference, zahajuje konferenci |
 |
| Jiří Grygar (v pozadí), Petr Hadrava a Alena Šolcová u předsednického stolu |
 |
| Franz R. Pichler (Johannes Kepler University, Linz, vlevo), Horymír Kubíček (ředitel NTM, uprostřed) a Jiří Grygar |
 |
| Ke konferenci byla připravena výstava astronomických skvostů ze sbírek NTM |
 |
| Titulní strana Keplerovy Astronomia nova |
Autor: Alice Třísková