Technické muzeum pro Království české v Praze bylo založeno na podnět profesorského sboru C. a k. české vysoké školy technické a průmyslových kruhů na manifestační schůzi dne 5. července 1908. Jako vzdělávací instituce pro techniky i širokou veřejnost mělo nabízet příklady a poučení a podněcovat k novým technickým vynálezům. Základem muzejních sbírek se staly exponáty z Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory v Praze, která se v roce 1908 konala na pražském Výstavišti v Holešovicích.
Po právní stránce bylo muzeum ustaveno dne 13. března 1910. Toho dne byly na zakládací schůzi Spolku Technického muzea pro Království české vytvořena organizační struktura muzea, tzv. odborné skupiny, ustavené podle tehdejších hlavních technických a průmyslových oborů (strojírenství, elektrotechnika, hornictví a hutnictví, sklářství, keramika, dopravní technika, železniční a silniční doprava, papírenství, textilní výroba, chemický průmysl, cukrovarnictví, pivovarnictví, architektura a stavitelství, polygrafie). V rámci těchto skupin se odehrávala veškerá činnost muzea; akvizice, péče o sbírkový fond, stavba expozic, pořádání vzdělávacích akcí, přednášek a exkurzí. Prvním skutečným sídlem muzea stal Schwarzenberský palác na Hradčanech. Dne 28. září 1910 si zde sbírky prohlédlo prvních 227 návštěvníků.
Teprve v letech 1938–1941 se muzeum dočkalo výstavby vlastního budovy. Ihned po jejím dokončení však byla budova muzeu odebrána a přidělena protektorátnímu ministerstvu pošt. Technické sbírky putovaly do karlínské Invalidovny, která následně sloužila muzeu jako depozitář, a to až do roku 2002. Po válce byla sice muzeu část prostor na Letné navrácena, ale období, kdy se zde v různé míře vyskytovali cizí nájemníci, trvalo až do roku 1999.
Od roku 2003 probíhá náročná stavební rekonstrukce muzea, od podzimu 2006 již bez návštěvnického provozu. Cílem je obnova stavby v duchu původních představ architekta Milana Babušky z 30. let 20. století. Ještě letos, po dokončení II. etapy rekonstrukce, muzejníci, architekti, výtvarníci a designéři začnou přetvářet obnovené prostory dle svých představ tak, aby nejpozději v roce 2010 bylo muzeum opět přístupné návštěvníkům. Výsledkem bude nárůst výstavních ploch o 2500 m2. Zrušením starších stavebních úprav vzniknou 4 nové velké expoziční sály, každý o rozloze téměř 600 m2. Krátkodobým výstavám budou sloužit dva menší sály v přízemí a suterénu budovy.
Zcela poprvé se v NTM objeví expozice tiskařství a expozice architektury, stavitelství a designu, zásadní modernizací projde dopravní hala i rudný a uhelný důl, rozšířena bude expozice astronomie a fotografické a filmové techniky. Své obdivovatele si jistě najde i nová expozice Technika v každodenním životě či Komunikace.
Slavnostní setkání v Betlémské kapli
Slavnostní představení příležitostné emise poštovních známek a pamětní stříbrné dvousetkoruny, které byly vydány u příležitosti 100. výročí založení Národního technického muzea, se konalo 19. června 2008 v Betlémské kapli v Praze. Setkání se vedle zaměstnanců zúčastnila řada čestných hostů a partnerů muzea.
Všechny přítomné uvítal Mgr. Horymír Kubíček, generální ředitel NTM. Připomněl počátky českého muzea techniky, představy a aktivity, které vedly před sto lety k jeho založení. Ocenil průběh soutěže na podobu pamětní mince i její výslednou podobu, která přesně odráží symboliku NTM. Poděkoval panu Bedřichu Housovi za jeho autorský přínos při tvorbě emise tří poštovních známek s tematikou sbírkových předmětů muzea. V závěru svého vystoupení poděkoval všem partnerům a mecenášům muzea za poskytnutou podporu. Svůj dík vyjádřil zaměstnancům NTM Zdeňku Raslovi, Karlu Zeithammerovi a Petru Kožíškovi za jejich dlouholeté pracovní úsilí a budování dobrého jména Národního technického muzea.
Ing. Pavel Řežábek, vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB, následně zmínil tradici ČNB ve vydávání pamětních mincí s náměty věnovanými technickým památkám. Vyzdvihl nadčasovou hodnotu mince, která bude po mnoho let připomínat nejen stoleté výročí založení NTM, ale svým námětem lokomotivy ze sbírek muzea i um našich předků, kteří v roce 1903 vyrobili stroj, který je dodnes funkční.
Ing. Miroslav Špaček, ředitel odboru známkové tvorby České pošty, s. p., připomenul, že díky štědrosti Ministerstva průmyslu a obchodu bylo možné vydat emisi celkem tří známek spolu se třemi obálkami prvního dne oraženými speciálními razítky, a to mimo jiné i v hodnotě 10 Kč, která je nejběžněji používanou známkou u nás. Zdůraznil, že emise věnovaná NTM bude jistě předmětem zájmu filatelistů na Světové výstavě poštovních známek Praga 2008, která se od 12. do 14. září bude konat v Praze.
Jako poslední vystoupil Prof. Ing. Václav Havlíček, CSc., rektor ČVUT. Zmínil loňské 300. výročí založení ČVUT a ocenil mnohaletou úspěšnou o spolupráci pražské techniky a technického muzea, počínající rokem 1908, kdy právě profesoři české techniky byli hlavními iniciátory založení muzea. Mimo jiné zdůraznil, že v Národním technickém muzeu dnes vidí především příležitost pro mladé, aby se setkali s vědou a technikou, která je může okouzlit natolik, že se tento obor stane jejich studijním a profesním zájmem.
Přítomní hosté si přímo v Betlémské kapli mohli prohlédnout známky, obálky i mince, ale také astronomický teodolit a mikroskop, autentické předlohy zobrazení použitých na známkách.
Autor: Alice Třísková