Osud složité osobnosti ve složitých časech mapuje výstava Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Byla zahájena 15. listopadu 2007 a potrvá do 2. března 2008. Prostory Valdštejnského paláce v Praze se na téměř čtyři měsíce proměnily v místo, kam se vrátily předměty, které mohl mít pán domu před čtyřmi sty lety ve své bezprostřední blízkosti.

Albrecht z Valdštejna byl nejen válečník a diplomat, ale také velký milovník astrologie a propagátor technických novinek své doby. To dokládá i soubor 23 originálních předmětů ze sbírek oddělení exaktních věd a geodézie NTM. Patří mezi ně například párové glóby, kopie armilární sféry, astronomické kompendium, kruhový astroláb, teodolit se slunečními hodinami, čočkový dalekohled nebo hvězdný glóbus. Početné zastoupení mají kružítka, úhloměry, pravítka, zaměřovače na děla, která se používala v topografii a dělostřelbě. Ještě nikdy například nebyla vystavena unikátní dobová odměrka na střelný prach. Nejvzácnějším předmětem zápůjčky pak je Bürgiho sextant z doby kolem 1600, který používal Johannes Kepler k měření poloh Marsu v letech 1602 a 1604. Jedná se o předmět Keplerem skutečně dotýkaný, který přes leckdy bouřlivou historii českých zemí nikdy neopustil Prahu. Ze sbírek hornictví a hutnictví NTM jsou na veřejnosti poprvé vystaveny dva unikátní obrovské obrazy měděného dolu a měděné huti. Jedná se o ojedinělá díla dokládající, jak vypadala taková zařízení v 17. století. Přibližují nejen dobové nástroje, ale i podoby konkrétních lidí, kteří zde pracovali, a dokonce samotných majitelů.

I když tyto předměty tvoří jen malou část ze shromážděných artefaktů, významně dotvářejí naši představu o životě Albrechta z Valdštejna. Ukazují, že i v čase válek a mocenských bojů bylo 17. století dobou příznivou vědeckému bádání a technickému pokroku.

Součástí doprovodného programu výstavy je i přednáškový cyklus. V jeho rámci Ing. Antonín Švejda, vedoucí oddělené exaktních věd NTM, 12. února 2008 v Zaháňském salonku Valdštejnského paláce od 17 hodiny bude prezentovat svoji přednášku na téma Johannes Kepler a jeho pražské působení.

Teodolit (17. století) – geodetický přístroj k měření a vytyčování vodorovných a svislých úhlů .Původně byl konstruován jako jednoduchá pomůcka pouze s vodorovným kruhem a záměrným pravítkem. Později (pravděpodobně v 18. století) byl doplněn svislým kruhem, a stal se tak teodolitem. Navíc obsahuje sluneční hodiny.

Autor: Alice Třísková