Od 27. června jsou v Národním technickém muzeu otevřeny dvě nové expozice.

Hlavním námětem expozice Chemie kolem nás je příběh setkávání člověka a chemie během dne. Příběh, jehož cílem by mělo být uvědomění si, že chemie je skutečně všudypřítomná a pro člověka a jeho existenci zcela nepostradatelná, neboť se denně setkáváme s procesy na chemii a jejím rozvoji založenými či s ní přímo souvisejícími.

Nová expozice s názvem Měření času dokumentuje vývoj časoměrných přístrojů v celém historickém i typologickém spektru, zvláštní zřetel je dán na rozvoj domácího hodinářství a nezanedbatelný prostor je věnován technologické stránce výroby hodin.

Cílem expozice Chemie kolem nás je poukázat na souvislosti, které si řada lidí vlastně vůbec neuvědomuje. Řada předmětů, které bereme denně i několikrát do ruky, mnoho dějů, které považujeme za běžné, pochází od chemiků ve výzkumných, vývojových, technologických a průmyslových laboratořích.
V expozici jsou představeny i významné osobnosti tohoto oboru. Práce významného českého chemika Jaroslava Heyrovského, který obdržel v roce 1959 Nobelovu cenu za objev polarografu, nebo dílo Otto Wichterleho, jehož vynález měkkých kontaktních čoček byl světového významu a ve výstavě návštěvníky upoutá jeho kopie čočkostroje ze stavebnice Merkur.

Dalším významným elementem, který je v expozici prezentován, je fenomén chemické laboratoře. Návštěvník má během svého putování expozicí možnost nahlédnout do minulosti, součástí expozice je Alchymistická dílna a Chemická laboratoř v proměnách času.
V rámci speciálních programů bude možné navštívit odbornou laboratoř Národního technického muzea vybavenou špičkovou technikou a seznámit se s analytickými metodami užívanými při průzkumu sbírkových předmětů v muzeu v současnosti.

V expozici Měření času jsou vystaveny vedle elementárních časoměrných přístrojů, jako jsou sluneční, vodní, ohňové a přesýpací hodiny, a mechanických kolečkových hodin, kterým je v expozici dán velký prostor, také přístroje sestavené za využití elektřiny, elektroniky a nakonec též aplikace kvantových fyzikálních jevů při konstrukci hodin.

Expozice zachycuje rozvoj domácího hodinářství, jehož počátky jsou doloženy již za vlády Lucemburků. V průběhu 19. století došlo k úspěšným snahám o vyrovnání se s nejnovějším pokrokem v daném oboru. Také tyto snahy, spojené zejména s osobnostmi Josefa Božka a Josefa Kosska, jsou v expozici prezentovány.

Nezanedbatelný prostor je věnován technologické stránce výroby hodin. Návštěvník si může prohlédnout ukázky z bohaté kolekce ručního hodinářského nářadí, přípravků a pomůcek.

Součástí expozice je prostorová audiovizuální projekce, která návštěvníkům emocionální formou přibližuje fenomén času v širokých souvislostech.