Návštěvníci budou mít možnost se zúčastnit komentované prohlídky lokomotivy „Hrboun“ nebo s dětmi navštívit od 14:00–17:30 výtvarné dílny na téma Mašinka.
STOLETÁ LEGENDA RADA 310 kkStB/375.0 CSD
Když po překonání hospodářské krize na počátku 20. století stoupal výkon osobní železniční dopravy, musely Rakouské státní dráhy objednat nové rychlíkové lokomotivy. Potřebné sdružené čtyřválcové lokomotivy na přehřátou páru navrhnul světové známý a uznávaný konstruktér Karel Gölsdorf. Musely splňovat důležité požadavky – dodržet dovolenou nápravovou hmotnost 14,5 t a kotel měl mít velkou plochu roštu, protože palivo mělo průměrnou výhřevnost. Při zkouškách naměřili indikovaný výkon až 1800 k. Na rovině odvezla zátěž 400 t rychlostí až 100 km/h. Dráhy vystavily objednávku č. 26.482 na dodávku první série řady 310 až 25. ledna 1911. Stroj 310.15 – dnes exponát NTM 375.007 – měl už 13. ledna 1911 u výrobce v Praze Libni tlakovou zkoušku kotle. Dokončenou ji dráhy protokolárně převzaly 28. února, na provozní zkoušky odeslaná dne 14. března; technicko-bezpečnostní zkoušku do rychlosti 117 km/h vykonala 31. března 1911. Počet lokomotiv řady 310 kkStB vyrobených v letech 1911 až 1918 dosáhl magického čísla 100. Celkem 17 lokomotiv dodal český průmysl: 14 strojů První českomoravská a tři firma Breitfeld & Daněk ve Slaném. V bývalé monarchii zajišťovala řada 310 dopravu z Vídně do hospodářských center včetně Prahy, Brna, Ostravy a západočeských lázní. Provoz zajišťovaly i výtopny České Budějovice a Praha-Nusle. U ČSD vozila po roce 1918 rychlíky z Prahy na východ republiky, eventuálně na spojnici Břeclav – Ostrava. Nejdůležitějšími výtopnami se staly Praha Masarykovo nádraží a Přerov. Od roku 1925 se původní tabulky s označením bývalé rakouské řady 310 nahrazovaly novými bronzovými s řadou 375.0 ČSD. Hospodářský rozmach po 1. světové válce a narůstající rychlíková doprava si vyžádaly objednat další lokomotivy, které měly řadu 375.0 překonat výkonem i hospodárností. Výsledné lokomotivy řady 365.0 ČSD, dodané pražskou lokomotivkou v letech 1921 až 1923, splnily úlohu jen částečně. Řadě 375.0 ještě několik let zůstal primát nejvýkonnější rychlíkové lokomotivy u ČSD. Až trojčitá řada 387.0, dodávaná od roku 1926 Škodou v Plzni, překonala Gölsdorfovu konstrukci ve všech směrech, včetně elegance. Výroba známých „mikád“ probíhala postupně do roku 1937, tím se provozní význam řady 375.0 – lidově přezdívané „hrbatá, hrboun“ apod. – postupně snižoval. Za 2. světové války a po ní význam starých lokomotiv začal upadat. Od roku 1947 je ČSD přestaly udržovat v původním rozsahu a jejich úlohu převzaly mnohem modernější typy lokomotiv. Po roce 1950 už „hrbaté“ zůstávaly v provozu jen vzácně. Poslední sloužily v případech vedení motorových vlaků vedených v soupravě z klasických vozů a roku 1954 řada prakticky zanikla. Jako vytápěcí kotel existovala v depu Bohumín lokomotiva 375.007, vyrobená kdysi jako první ze své řady na našem území. Na návrh techniků ČSD – sdružených ve Spolku Národního technického muzea v Praze – darovala železnice tento stroj muzeu jako exponát.
Miroslav Petr
Technické údaje:
Počet a průměr válců: 2×390/660 mm
Zdvih pístů: 720 mm
Průměr hnacích dvojkolí: 2100 mm (při obručích 50 mm)
Průměr běhounů: 995 mm
Délka lokomotivy bez tendru: 13 011 mm
Roštová plocha: 4,62 m2
Přetlak páry v kotli: 15 atp
Služební hmotnost bez tendru: 86 t
Největší dovolená rychlost: 100 km/h